21. Riskantní léčba
Uběhl už téměř celý týden a Severus byl čím dál tím víc zoufalý. Minerva mu ochotně dala volno, aby se mohl plně věnovat výzkumu pro Harryho záchranu a sama se ujala výuky jeho hodin. Musela si ledacos připomenout, ale Severus měl perfektně vytvořenou osnovu výuky, tudíž s tím neměla zase tak velký problém. Navíc byla pravou Nebelvírkou a jako taková se nehodlala vzdát a se skutečným odhodláním se vrhla do práce. Aspoň s tímhle si Severus nemusel dělat tak úplně hlavu. Ano, zprvu byl na pochybách, ale teď měl důležitější práci a tak svolil a hodinu vysvětloval Minervě, co za lektvary má raději vynechat a na koho ze studentů si dát pozor.
Druhý den po útoku na Harryho osobu se v domě objevili tři bystrozoři za doprovodu hlavního vyšetřovatele, pana Gatse. Harry byl nucen podstoupit výpověď, ale vzhledem k tomu, že jejich rozhovor probíhal v Harryho ložnici, kde Harry stále ležel v posteli, tak se muži zákona spokojili s pár odpověďmi na své otázky a popisem celé události. A vzhledem k tomu, že napadenou osobou byl hrdina kouzelnického světa, a hlavní vyšetřovatel se sám účastnil "Posledního boje", tak tato záležitost byla rychle smetena ze stolu. Pochopitelně se to neobešlo bez přehnaných článků v Denním věštci za doprovodu dopisů od obdivovatelů, které od té doby byly na denním pořádku. Nevill je všechny do jednoho spálil a to na Harryho žádost. Možná umíral, ale pořád byl dostatečně při sobě, aby si všiml, jak moc to Severusovi pije krev a je díky tomu vždy podrážděný. Nevill mu rád vyhověl a také se často stavil na kus řeči, a nebo jen proto, aby dělal Harrymu společnost, když byl Severus zavřený ve své laboratoři.
Harrymu dělali společnost také skřítci, kteří si ho velice snadno oblíbili a téměř se od něj nehnuli na krok. Severus byl každý večer, kdy se pozdě vracel z laboratoře, svědkem toho, jak Harry spí v posteli v obležení malých skřítků, kteří se uvelebili na dece kolem Harryho uvolněného těla a dodávali mu tak více tělesného tepla. Samozřejmě na něj také tak dávali pozor a tak byl Severus o něco klidnější. Ne nadšený, přeci jenom chtěl být na jejich místě on, ale pokaždé, když se i on připravil ke spánku, skřítci ochotně a bez řečí opustili místnost a nechali jim tak dostatečné soukromí.
Ani dnes tomu nebylo jinak.
Dafne zavřela za posledním skřítkem dveře a Severus se tak mohl s klidem uložit po Harryho boku. Harry nějakým způsobem vycítil, že je Severus zpátky u něj, protože se bez toho, aby jen jednou otevřel oči, přisunul k partnerově rozehřátému tělu, které následně objal a položil svou hlavu na jeho hruď. Ucítil, jak ho Severus k sobě pevněji přitiskl a věnoval mu polibek do vlasů. Severus ho sice neviděl, ale byl si jistý, že tím vykouzlil na mladé tváři úsměv, který postrádal tak dlouho.
Severus se také pousmál a uvolnil se. Vzpomněl si na večer, kdy se vrátil ze schůzky s panem Grahamem, kde rozebírali různé otázky ohledně výzkumu. Našel tehdy Harryho usazeného v křesle u krbu, samozřejmě v obležení skřítků.........
. ♠ . ♠ .
„Ahoj," pozdravil ho Harry ten večer s úsměvem, který se ještě rozšířil, když se k němu Severus sklonil a vtiskl mu na rty jemný polibek.
„Jak je ti?" ptal se hned Severus a odložil si svůj plášť na opěradlo druhého křesla, do kterého se následně sám usadil. Než se stihl nadechnout, tak mu Dafne přinesla skleničku jeho oblíbeného červeného vína. Severus jí s díky v očích uchopil do ruky a hned z ní trochu toho lahodného nápoje upil.
Harry se tomu pohledu uchichtl, a až potom mu odpověděl. „Je mi dobře, ale ty vypadáš, jako kdybys právě podstoupil OVCE."
Severus zvedl mírně své koutky v upřímném pobavení, ale nezapomněl dodat, „Ten den jsem ani nezaznamenal."
Harry se zasmál jeho klidnému a věcnému tónu. „O tom nepochybuji," odvětil Harry.
„Nechtěl by pán Severus něco k snědku?" Ozvala se tentokrát Dafne a přistoupila k oslovenému muži.
„Ne, už jsem jedl," odpověděl jí a potom se zadíval na Harryho. „Ty už si večeřel?"
„Ano. Nevěděl jsem, kdy přijdeš a Dafne mi..." omlouval se rychle Harry, ale Severus jen mávl rukou a tím zastavil příval Harryho ospravedlňujících slov.
„V pořádku. Nic se neděje. Sám jsem nevěděl, kdy se vrátím."
Chvíli jen tak seděli a dívali se střídavě do ohně a na skupinku skřítků, kteří si před nimi udělali takové malé hřiště z různých sošek, míčků a Harry jim rád věnoval pár pergamenů a vyčaroval pastelky, které na zabavení během dlouhých chvil zabíraly nejlépe. Poslední hodiny si tak jen kreslili a dělili se se svým pánem o své kresby.
Harry se tím opravdu bavil, ale právě teď chtěl být se svým partnerem a tak jen pohledem naznačil Dafne, aby je pro dnešek už nechali o samotě a za doprovodu proseb těch malých nezbedů, že se jim ještě nechce odejít, sledoval, jak se za nimi zavírají dveře jeho ložnice. Potom se otočil zpět k Severusovi.
Ten právě dopíjel svou skleničku vína a Harry dostal neskutečnou chuť přiložit své rty na jeho hrdlo, aby na nich mohl cítit pohybující se ohryzek, který se právě teď posouval díky Severusovu polykání nahoru a dolů.
Severus odložil již prázdnou sklenku a neochotně vstal. „Taky půjdu."
Harry se zamračil a uchopil Severuse za ruku, když procházel kolem jeho křesla, aby si vzal svůj plášť. Severus se tím zastavil a pohlédl s mírně zvednutým obočím do jeho očí.
Harry polkl a jazykem si navlhčil rty, aby se mu snáze mluvilo.
,,Myslel jsem, že zůstaneš."
Severusem projelo příjemné chvění a na chvíli tu nabídku zvažoval. Opravdu ale jen chvilku. Následně se sklonil a oběma dopřál hluboký a vášnivý polibek. Cítil, jak mu Harry zajel rukou do vlasu a držel ho tak na místě. Severus se musel druhou rukou opřít o opěradlo křesla, jinak by spadl přímo na Harryho, ale ani náhodou ho nenapadlo si stěžovat, když po tak dlouhém dni mohl konečně ucítit Harryho chuť na svých rtech a jazyku.
Po pár okamžicích se odtáhl kvůli nedostatku vzduchu.
„Měl bys odpočívat, aby ti bylo líp, Harry."
Harry ho pohladil po tváři a s malým úsměvem, který nebyl tak úplně upřímný, poznamenal, „Už dlouho mi nebylo tak dobře, Severusi. To ty si trval na tom, abych před těmi bystrozory zůstal ležet v posteli."
„O tom jsme už mluvili, Harry. Působil si díky tomu více jako oběť, kterou bezesporu jsi, ale takhle to bylo vidět už na pohled a zamezilo to dalším vtíravým otázkám, které by ti ti ministerští tupci rádi pokládali. A jak vidíš, měl jsem pravdu," rýpnul si Severus. „Potřebuješ klid a ne aby tě tu otravovala jedna návštěva za druhou."
„Uznávám, že jsi měl pravdu, ale teď... teď bych byl rád, kdyby tu jedna návštěva zůstala déle."
Severus se podíval do touhou zamlžených zelených očí, které vlivem přítmí a poblikávání ohně v krbu, vypadaly téměř černě.
„Prosím, zůstaň," požádal ho znovu mladý muž a opět přiložil své rty na Severusovy, tentokrát jen v lehkém doteku.
A Severus jen přikývl a znovu zajal Harryho rty ve vášnivém polibku. Když se pak od sebe odtáhli, tak mu Severus pomohl do postele, kde ho opatrně položil a následně zalehl vlastním tělem.
Harry roztáhl nohy, aby si mohl Severus udělat větší pohodlí a navíc si ho tak mohl k sobě přitáhnout o něco víc mezitím, co se stále vášnivě líbali. Oběma se rozutekly ruce po těle toho druhého a navzájem ze sebe svlékali svršky.
Severus si jasně vybavoval zběsilý tlukot svého srdce, a když si ho Harry v pase přitáhl k sobě zase o něco blíž, tak i ten jeho. Oba nahlas v potěšení zalapali po dechu a ani jeden se toho druhého nechtěli pustit. Harry mu svými prsty stiskl zadek a přitáhl si jeho pánev více k té svojí. Poté ucítil Severusův horký dech na svém krku, kde ho líbal. V následujícím okamžiku už cítil mírné kousnutí, které rozechvělo celé jeho tělo, protože kůže byla dost citlivá díky polibkům. Nebolelo to, ale i tak si Harry neodpustil a laškovně plácl Severuse přes zadek. Oba se tomu zasmáli a opět se políbili. Nemohli se od sebe prostě odtrhnout.
Najednou Harry zalapal po dechu a vykřikl milencovo jméno. Severus ho totiž nečekaně stiskl na nyní velmi citlivém penisu a pomalu ho začal hladit po celé délce. Bylo to tak skvělé. Už téměř zapomněl, jak zručný Severus dokáže být a jemu nezbývalo, než se mu plně vložit do schopných rukou a začal mu vycházet svou pánví vstříc.
Severus ho ale o pár okamžiků zastavil a Harry frustrovaně zanaříkal. Přes vlnu touhy, která mu zatemňovala mozek, zaslechl tiše pronesená slova, „Nech to na mě," a on nechal.
Severus mu naznačil, aby se v posteli o něco více posunul nahoru a on se mezitím posunul o něco dolů. Harry se opřel o lokty, aby měl na svého milence lepší výhled, ale ve chvíli, kdy mu svým jazýčkem přejel po špičce přecitlivělého penisu, zaklonil hlavu a rozechvěle vykřikl. Cítil, jak mu po něm přejíždí špičkou ale i celou délkou svého jazyka. Jak ho bere do temné hloubky svých vlhkých úst. Někdy dokonce ucítil mírný stisk zubů, který ho téměř přiváděl k šílenství a to všechno současně s prstem uvnitř něho, který si prorazil cestu do jeho těla. Neuplynulo mnoho času a ten zvídavý prst byl následován druhým a následně i třetím. To už se ale neudržel na loktech a padl do polštářů tak vzrušený a s vědomím, že co nevidět prostě vybuchne.
Obzvlášť, co se ty prsty začaly pohybovat rychleji a rychleji a on nemohl dělat nic víc, než jen lapat po dechu a naplno si to užívat.
Najednou ale prsty zmizely a Harry ucítil, jak se do něj pomalu noří Severusův mohutný penis, dožadující se také své pozornosti. Harry opět otevřel oči a při pohledu na milovaného muže mezi svými roztáhnutými stehny, jak si s nezvladatelnou potřebou bere, co potřebuje, se usmál a stáhl si ho pro další vášní prosycený polibek.
V dalších několika minutách si navzájem užívali přívaly vzrušujících výbojů, které jejich těla, díky vzájemnému tření jejich těl o sebe, vytvářela, a která je vynášela na samý vrchol.
Orgasmus přišel jako jedna přílivová vlna a oba muže smetla téměř zničující silou. Lapali po dechu a tiskli se na sebe, užívajíc si společně dozvuk orgasmických vln.
„Bože Severusi..." vydechl spokojeně mezi vzdechy mladší z mužů a svýma nohama si Severuse přitáhl o něco víc k sobě.
Severus se usmál. Ještě stále byl uvnitř Harryho horoucího těla a plně si to užíval.
„Miluju tě, Seve," zašeptal a políbil milujícího muže na čelo.
„Taky tě miluji, Harry," řekl i on a ukradl si další hluboký polibek, který v obou mužích opět probudil touhu a Harry uvnitř sebe cítil znovu probuzené mužství. Usmál se do polibku a stiskl kolem Severusova penisu svaly tak, až dotyčný muž zalapal po dechu a následně se milovali znovu............
. ♠ . ♠ .
Severus byl díky vzpomínce vzrušený, ale protože Harry už spal, tak svou touhu potlačil a soustředil se na jiný problém. Od rána byl zavřený v laboratoři, ve které měl rozděleno několik lektvarů, které by mohly Harrymu pomoci. Zatím se mu sice dařilo mírnit bolesti, co Harryho trápili poslední dva dny téměř neustále, ale po dnešním dnu, by možná mohlo být všemu konec. Možná se mu podařilo přijít na způsob, jak by mohl Harryho zachránit. Jeden by si myslel, že bude nadšený, když s největší pravděpodobností vyřešil jejich problém, ale nebyl. Nebyl, protože si nebyl jistý Harryho reakcí, až se dozví, co jeho léčba bude obnášet. A pochyboval, že s tím bude Harry souhlasit. Teď ale dost s dohady. Přemýšlel o tom celé odpoledne a byl dokonce za Grahamem v nemocnici pro jeho názor, který byl přesně takový, jaký předpokládal. Teď se ale potřeboval vyspat. Musí nabrat síly a urovnat si to pořádně v hlavě, než se zítra svěří se svými závěry i s Harrym. A také bude potřebovat sílu na to, aby ho k tomu přemluvil.
. ♠ . ♠ .
„Ne. Neuděláme to," zazněla Harryho podrážděná odpověď už po několikáté.
„Harry....," oslovil ho znovu Severus, ale byl přerušen.
„Ne, Severusi. To... To přece nemůžeš myslet vážně. Nemůžeš po mě chtít, abych... Vždyť je to risk. A to nemluvím jen o sobě, Severusi."
Harry byl v šoku. Severus jasně viděl, jak se chvěje. Ležel sice v posteli, protože od včerejška se mu občas zatočila hlava a on se potom poroučel k zemi, ale to neměnilo nic na tom, že i přes svou slabost, nemohl vzdorovat.
Severus mu vysvětlil, na co přišel a do teď rozrušeně přecházel po místnosti. Potom, co se mu Harry v první chvíli vysmál, protože si myslel, že si dělá legraci, tak už nepochyboval o tom, že bude muset zajít dál, než chtěl, ale neměl na vybranou.
„Harry," oslovil ho znovu a tentokrát se posadil vedle Harryho na postel a chytil ho za ruku. „Je to jediný způsob, na který jsem přišel. Probral jsem to s Grahamem a souhlasí se mnou. Chtěl být u toho, až ti to řeknu, ale chtěl jsem si o tom s tebou nejdřív promluvit sám. Je to koneckonců náš život, o kterém se tu bavíme."
„Ne Seve, není to jen náš život. Ty po mě chceš, abych riskoval další život. Život dítěte," poukázal na jasný fakt a vytrhl svou ruku z té Severusovy a odvrátil se od něj.
Severus se ale jen tak nevzdal a pokračoval v přesvědčování. ,,Dítěti by se nemělo nic stát."
Harry si odfrkl. Severus nesnášel, když byl Harry takový. Tvrdohlavý a nechtíc si vyslechnout něčí názor.
„Poslouchej mě. Myslíš, že bych ohrozil naše dítě?" Ta poslední otázka vysela ve vzduchu. Harry sebou jasně cukl a bolestně zavřel oči, ze kterých mu utekla jedna osamělá slza. Severus se natáhl a setřel jí.
„Harry, poslouchej mě, prosím," požádal ho tiše zkušený lektvarista a čekal do doby, než mu Harry zase věnoval plnou pozornost.
„Všechno jsem promyslel. A nepopírám, že je to riskantní, ale to by bylo všechno v našem případě. A já udělám vše pro to, aby se ani tobě ani našemu dítěti nic nestalo. Během těhotenství je čarodějova magie posílena o magii dítěte a díky tomu by se tvé tělo mělo posílit dostatečně na to, aby se rakovina přinejmenším zpomalila a při nejlepším úplně vymizela."
„A při nejhorším zabila mě i dítě," hádal se dál Harry.
„To se nestane. Budeš dostávat lektvary na posílení a tlumení bolesti."
„A co dítě? Nemůžu přece brát žádné lektvary, když budu těhotný."
„Kouzlem bychom zesílili placentu tak, aby se prakticky chovala jako ochranný štít a žádné škodlivé látky by se k němu tak nedostaly. Jeho magie se naštěstí šíří jako teplo, takže ti jí bez jakýchkoli problémů bude moci předávat."
Harry byl teď už docela zvědavý na další podrobnosti a tak se ve své posteli pohodlněji posadil a položil další svou otázku.
„A jak by dítě rostlo? Kdyby se přes ten štít nedostaly žádné škodlivé látky, tak přeci ani potřebné živiny."
Severus byl upřímně rád, že si získal Harryho plnou pozornost a probudil v něm dokonce zájem natolik dostatečný, aby o tom aspoň uvažoval.
„Zpočátku jsem uvažoval o tom, že bychom dítě vyživovali pomocí mudlovských injekčních stříkaček, ale to jsem nakonec zavrhl. Tedy z části," dodal, když uviděl, jak si Harry úlevně oddychl.
„Jak to chceš teda udělat?" zeptal se nejistým hlasem.
„Injekční stříkačka by při proniknutí do dělohy mohla nešťastnou náhodou přenést škodliviny a tak jsem spíš pro to, aby byla do dělohy neustále zavedena a kouzlem upevněna "hadička", skrz kterou bude dítě vyživováno. Nahradí tak v podstatě pupeční šňůru. Dítě tak bude v naprostém bezpečí."
„A ta... ta hadička bude vedena skrz břicho ven?" vyptával se dál nejistý, jestli chce znát opověď.
„Ano. I na ní bude zakouzlen ochranný štít. Bude vést do kapačky, kde budou výživné látky pro dítě."
„Stále mě udivuje, že může muž otěhotnět," pousmál se Harry.
„Jsme v kouzelnickém světě, Harry. Tady je všechno možné," promluvil Severus na jeho vkus vlídným tónem.
„Ale muž může otěhotnět jen v případě, že je dost silný a to já už nejsem. Moje magie kolísá."
„Ano, ale protože i já jsem poměrně dost silný kouzelník, tak ti po dobu tvého oplodnění věnuji část vlastní magické síly."
Harry se usmál, ale potom zase zvážněl a pevně sevřel Severusovu ruku.
„Víš jistě, že se dítěti nic nestane? Že přežije?"
Severus schoval jeho dlaň ve svých a s odhodláním mu slíbil, „Udělám pro to vše, Harry. Už jsem říkal, že tě nenechám zemřít."
„Musíš mi něco slíbit, Seve."
„Co?" vydechl nejistě Severus.
„Slib mi, že jestli přijde okamžik, kdy budeš muset zvolit mezi životem dítěte a mým... vybereš naše dítě," poprosil ho naléhavě a stiskl Severuse pevněji.
„Harry, já..." zaváhal Severus, ale Harry ho donutil to vyslovit.
„Slib mi to, Severusi. Slib mi, že naše dítě přežije i na úkor toho, že já to nezvládnu. Prosím, Seve," naléhal Harry.
Chvíli bylo v místnosti slyšet jen rozrušené dýchání obou mužů, ale po té snad nekonečné chvíli se Severus odhodlal a přikývl na Harryho požadavek. „Ano, Harry. Slibuji."
Harry úlevně vydechl a naklonil se k Severusovi, aby ho mohl políbit.
Když se od sebe odtáhli, tak se Severus s úsměvem zeptal, „Má to být ano, Harry?"
Harry se v jeho náručí rozechvěle nadechl a také se usmál. Byl šťastný. „Ano, Seve. Chci s tebou mít dítě."
Severusův úsměv se ještě rozšířil, až se Harrymu lehce zatočila hlava. Naštěstí už byl v posteli, do které nyní ulehl i jeho partner.
Žádné komentáře:
Okomentovat