Tanz der Emotionen - P18 - 8/8

 

Tanz der Emotionen - P18 - 8/8

2. června 2020 v 20:00 |  Balariel

Natáhla paže za hlavu na polštář a hleděla na něho s nádherně zčervenalými rty, svědčícími o jeho polibcích. Jemně, jako by tím mohl ten obraz rozbít, se usadil na okraji postele a vztáhl k ní ruku. Chytila ji a zlehka se vzpřímila. Cílevědomě jí zajel do vlasů a uvolňoval vlásenky jednu po druhé, až jí její vlnitá hříva divoce spadala přes ramena. Prohrábl ji rukama, vychutnával si ten pocit a fascinovaně pozoroval hnědé vlny.Hermiona třesoucíma se rukama uvolnila uzel na zelené šerpě, která stále ještě obepínala jeho boky. Odhodila ji a látka téměř plula vzduchem. Své měkké ruce mu zasunula pod košili a on mohl v jejím obličeji zřetelně pozorovat změnu emocí. Košili mu jistě přetáhla přes hlavu a poprvé hleděla na jeho zcela neoblečenou hruď.Nebyl přílišně osvalený, ale jeho svaly se rýsovaly. To byla ta skrytá síla, která v něm přebývala a kterou by mu jinak nikdo nepřipisoval. Začal se smát svým hlubokým hlasem, když ho jemně tlačila dozadu a on klesl do peřin. Vyklouzl z bot a dále se posunul po velké posteli. Hermiona ho následovala a pobaveně se mu posadila na klín. Snapeův smích náhle utichl, ale pohnulo se něco jiného. Hermiona se všetečně třela o jeho klín, dokud ji nechytil za boky jako do svěráku a nepřidržel."Ty zákeřná čarodějko."Sklonila se k němu se zářivým úsměvem a vtiskla mu polibek na ústa. Snape využil její nepozornosti, chytil ji za zápěstí a obrátil, takže nyní ležel na ní a ona na něho zírala s doširoka otevřenýma očima. Vášnivě sklonil svůj obličej k jejímu krku a ona vzdychla. Celý krk bude mít zítra zřejmě pokrytý znameními, ale v tomto okamžiku jí to bylo jedno. Snažila se osvobodit svá zápěstí, ale on se jen usmíval. Aby ji pozlobil ještě více, obě zápěstí sevřel pouze jednou rukou, čímž ji stále ještě mohl jemně přidržet. Uvolněná ruka klouzala přes krk, mezi jejími ňadry a setrvala na bříšku. Její šaty ho velice rušily, zašmátral jí proto za krkem, kde tušil zapínání. Cvaknutí jeho domněnku potvrdilo a on jí mohl šaty stáhnout z těla. Zlehka zdvihla boky, aby je mohl odstranit úplně.

Snape musel polknout, když před ním ležela pouze v kalhotkách. Téměř nábožně pustil její zápěstí, aby mohl její tělo prozkoumat oběma rukama. Její kůže byla měkká a perfektně se přimkla k jeho rukám. Sklonil hlavu a vzal do úst jednu bradavku, což Hermionu přinutilo sebou trhnout, načež své ruce prudce ponořila do jeho vlasů. Snape ji lehce kousal a sál, a pak se věnoval druhému ňadru.Hermioniny ruce klouzaly mezitím přes jeho záda. Vnímaly četné jizvy po nespočtu kleteb, ale nezastavilo je to. Klouzaly podél okraje kalhot dopředu a rozepnuly je. Snape se ihned zvedl a setřásl kalhoty z boků společně s boxerkami. Pak pod sebou znovu tiskl Hermionino tělo, vychutnával si pocit dotýkající se nahé pokožky a stáhl i její kalhotky.A ačkoli si to představoval jinak, věděl, že jeho sebeovládání nedovolí, aby čekal ještě déle. Vsunul jednu nohu mezi její a Hermiona je s porozuměním roztáhla od sebe. Opřel se o lokty, shlížel na ni a vědomě prožíval první dotek její vlhkosti na svém vzrušení. Dívala se na něho s planoucíma očima a stáhla ho k sobě k polibku, zatímco do ní zvolna pronikal. Zajíknuvši se, prohnula záda a své tělo ještě těsněji přimkla k jeho, zatímco on si ji mučivě pomalu bral. Usmíval se její nedočkavosti, když překřížila nohy za jeho zády a chtěla ho tak více a rychleji tlačit k sobě. Milostivě jejímu tlaku podlehl a vnikl do ní jediným pohybem.Hermiona vzrušeně zasténala. Snape se začal pohybovat v pomalém rytmu a také krátce zavřel oči. Oba na to čekali příliš dlouho, než aby si teď dávali přehnaně na čas.Snape zrychlil tempo a Hermiona mu vycházela vstříc. Supění a sténání znělo místností a Snape byl vděčný za ochranná kouzla prostor, protože jinak by byly tyto zvuky slyšet jistě až na chodbu.Všiml si, že už je téměř na konci. Soustředěně si skousl ret a po čele a zádech mu stékal pot. Nemělo by to skončit, pokud by si na své přišel jen on. Spěšně zvedl jednu ruku z postele a vsunul ji mezi ně, aby Hermionu mohl třít po naběhlém klitorisu. Hermiona začala oddychovat ještě hlasitěji a svíjela se pod ním. Mohl přesně cítit, jak se okolo jeho údu stále více svíraly její svaly, stlačovaly ho, takže se musel ještě více ovládat. A pak konečně Hermiona překročila hranici. Tiše vykřikla a její svaly jakoby kolem něho explodovaly. Tuto zátěž vydržel jen po dva další přírazy, než do ní se sténáním vyvrcholil."Severusi," vydechla Hermiona a přitáhl si vyčerpaného muže těsněji k sobě. Počkala, až popadne dech. Až zase mohl zpola jasně myslet, skutálel se z ní, aby jí odlehčil, a vyhledal její ruku, která se chvěla v té jeho v dozvucích orgasmu.Snape rozevřel náruč a Hermiona se do ní stulila. Hlavu položila na jeho hruď. Než je oba přikryl dekou, pevně ji sevřel v náručí."Jsi pro mě velmi, velmi důležitý," mumlala do jeho hrudi a ještě krátce pohnula obličejem, načež usnula.Snape si užasle prohlížel mladou ženu ve svém náručí, která se k němu tak důvěrně přitiskla, usnula a ještě předtím se mu odevzdala."Také jsi pro mě velmi důležitá," šeptal koktavě, ačkoli věděl, že už ho neuslyší. Jeho srdce náhle tlouklo neuvěřitelně rychle a ještě nějakou dobu trvalo, než rovněž usnul.
Hermiona se začala unaveně protahovat a trošku zmateně se kolem sebe rozhlížela. Nějaká nahá paže byla obtočena kolem jejích boků a ona sama ležela hlavou na rovněž nahé hrudi. Její pohled se setkal s černýma očima a dostihlo ji poznání, že se nejednalo o žádný sen.Snape na ni shlížel s očekáváním, neklid ho téměř zcela ovládal, zatímco čekal na její reakci. V tom okamžiku se Hermiona rozzářila a uzel v jeho hrudi se rozvázal. S ulehčením si ji k sobě přitáhl."Dobré ráno, Severusi."Neodpověděl, nýbrž si jen užíval její přítomnost."Kolik je hodin?"Snape šokovaně otevřel oči a rychle šmátral po hodinkách. S uklidněním znovu klesnul do peřin. "Máš ještě tři čtvrtě hodiny, než přijedou kočáry, Hermiono.""Nechci odejít," reptala a jemně ho hladila ukazováčkem po hrudi.Pak si povzdechla a podepřela se, přičemž po ní přikrývka sklouzla a zůstala jí svůdně ležet okolo boků."Ale musím, jinak budou řeči. Ginny se stejně bude divit, kde jsem byla."Proti své vůli kývl, svůj pohled však od ní odtrhnout nemohl. Hermiona prokmitla do koupelny a Severus zůstal zmoženě ležet v posteli, než se dveře znovu otevřely a Hermiona z nich vystoupila s ručníkem okolo boků."Měl bys nějaké oblečení? Šaty, které navrhl Brumbál, si totiž už znovu na sebe nevezmu.""Něco takového budeš nosit jen v mé přítomnosti a zcela jistě ne kvůli ostatním," zavrčel souhlasně a zvedl se, aby jí nějaké věci podal."Měla bych jít."Přes svá slova zůstala Hermiona stát a hleděla na něj, jak stojí stále ještě zcela nahý ve své ložnici. S lítostí na ni upřel svůj zrak. Váhavě přistoupila a objala jeho obličej, aby ho stáhla k sobě. Pohotově její ruce následoval."Opravdu bys měla jít," vymáčkl ze sebe mezi dvěma polibky. Hermiona kývla, ale nevzdálila se."Jen když budu moci znovu přijít.""Vždycky."Opatrně odtáhl hlavu a zahlédl její upřímný úsměv. Náhle se obrátila a zmizela z jeho bytu dřív, než si to rozmyslí.
*Na obličeji měl obvyklou znechucenou masku, kterou vždy ukazoval světu. A přitom měl tak dobrou náladu, jako už dlouho ne."Jak se ti daří, Severusi? Včera jsi tak rychle zmizel."Brumbál k němu přistoupil s naprostou nevinností a Snape zaskřípal zuby."Což nemělo vůbec nic do činění s tvým jednáním."Snapeův pohled přelétl přítomné studenty, kteří se už s ním rozloučili a začali postupně nasedat do kočárů. Jistou Nebelvírku a její přátele však prozatím neobjevil."Zdá se mi, že tvá nálada není ani z poloviny tak špatná jako obvykle, Severusi," pokračoval Brumbál pobaveně v rozhovoru, ale Snape jen něco zabručel.Konečně dorazili i Nebelvíři, všichni se smáli a také Hermiona se pro sebe tiše usmívala. Snape se okamžitě napřímil, a Brumbál se tomu téměř zasmál."Překonej se, Severusi."Snape zmateně koukl na ředitele. Dal mu právě svolení? Starý muž zřejmě už věděl, co se tuto noc v jeho bytě stalo.Nebelvíři se seřadili a vykročili k učitelům, aby se naposledy rozloučili. Snape se ušklíbl, když viděl Hermionu nenápadně zaujmout poslední místo v řadě.Jako omámený potřásl rukou Potterovi, všem Weasleyům a ostatním studentům, avšak oči měl upřené jen na jednu bývalou studentku, která se k němu pomalu blížila.Právě přátelsky třásla rukou Brumbálovi a chtěla se pustit. Brumbál ji však zadržel. Zmateně k řediteli vzhlédla a také Snape svraštil čelo."Slečno Grangerová, mám pro Vás nabídku."Z širokého rukávu vytáhl svitek pergamenu."Pokud byste měla zájem, cítil bych se poctěn, kdybych Vás mohl v Bradavicích uvítat jako učnici. Nechte si tu nabídku v klidu projít hlavou. Máte týden čas na rozmyšlenou."Přidrzle na ni mrknul a vtisknul jí svitek do ruky. Celá nesoustředěná přikývla a postoupila o krok stranou, ke Snapeovi."Slečno Grangerová.""Profesore Snape."Formálně jí potřásl rukou, a v jejích očích zářila šibalská světýlka."Tak už, chlapče. Dej se do toho."Podrážděný z Brumbála protočil Snape oči a Hermiona se začala tiše smát.Když se však Snape podíval na mladou ženu před sebou, jak k němu vzhlíží a září, překonal všechny své pochybnosti a přede všemi ji objal. A nejen to, také ji bouřlivě políbil.Hermiona maličko ucukla, neboť absolutně nepočítala s tím, že to udělá takto veřejně. Pak ho však objala okolo krku a vášnivě mu polibek oplácela. Brumbál si za nějakou chvíli lehce odkašlal a oba rozpačitě, ale šťastně polibek ukončili. Hermiona musela potlačit silné nutkání se rozesmát, když uviděla všechny ty šokované tváře okolo."Slečno Grangerová, i když mě to velice mrzí, kočáry už musejí vyjet."Snape ji na rozloučenou jemně pohladil po tváři. Hermiona spokojeně odkráčela ke kočáru, kde už seděli její přátelé a vypadali skoro tak, jako kdyby se měli pozvracet.
Kočáry se daly drkotavě do pohybu a Hermiona otočila hlavu, aby ještě naposledy spatřila Bradavice a učitele. Byla si jistá, že je uvidí znovu. A ještě důležitější bylo, že tam na ni bude čekat Severus.