Tanz der Emotionen - P18 - 7/8
května 2020 v 20:00 | Balarie
emně
za ně zatáhl a ona k němu opět přišla. A poprvé v tomto tanci
jí položil ruku na záda. Tedy spíše na holou kůži, úžasně
měkkou pod jeho dlaní. Hermiona se hluboce zaklonila tak, že se
volné prameny jejích vlasů téměř dotkly podlahy. Snape ji
pomalu vytáhl zpět a vedl ji trochu doleva, kde Hermiona znovu
klesla. Znovu ji svižně zvedl na nohy a tanec se stal
dynamičtějším. Několik rychlých otoček a kroků je neslo do
různých směrů po kamenné podlaze. A ačkoli ji pevně držel ve
svých rukou, střihla si Hermiona krátké sólo a pohrála si se
svýma štíhlýma nohama.Jeho kroky byly najednou silné a nevědomý
divák si myslel, že ji bude tlačit zpět. Náhle zůstali tiše
stát, pouze jeho ruka jí klouzala po zádech. Jejich nosy se dotkly
a oba mohli cítit teplý dech toho druhého na svém obličeji.Snape
ji bohužel musel v další části tance pustit, objal jen vzduch
okolo ní, zatímco se k němu přivinula a její ruce klouzaly přes
jeho hruď a ramena. Jeho nos jí lehce přejel po lícní kosti a
zatančili několik dalších pomalých taktů. Také mohl konečně
zase majetnicky položit ruku na její záda, jen aby se Hermiona v
rychlé otočce vyvlékla a jeho ruka jí sklouzla po plochém
bříšku. Hermiona nemohla potlačit malé zamrazení a byla ráda
za tu krátkou chvíli odluky. Netrvala dlouho a oba znovu svištěli
prostorem.Pak přišel moment, kterého se oba teď, před očima
všech, trochu báli. Hermiona vstala, opírajíc se o něho zády, a
hlava jí klesla dozadu na jeho rameno. Zavřela oči. Zdvihla
chvějící se ruku a jemně ho pohladila po pravé tváři. Zlehka
se přitulil k její malé ruce a vdechl její vůni. Nechal
Hermionu, aby mu otočila hlavu k sobě, a jejich rty se znovu téměř
dotkly. Byl to tak intimní moment, který by oba nejraději prožili
v soukromí. V Síni zavládlo absolutní ticho.Snape klouzal nosem v
jejích vlasech a pomalu se odtáhl. Dělil je jeden krok, ale
Hermiona k němu ihned znovu přiletěla, objala ho pažemi a táhla
dopředu, zatímco uhýbala stranou. Jeho ruka se jí znovu položila
na záda, kde nenápadně prsty maloval kroužky, což pod jeho rukou
vyvolalo husí kůži. To nebyla součást tance, ta chvíle však
byla velice vhodná, než aby ji mohl promrhat.Hermiona nesměle
objala jeho obličej a jejich rty se znovu pomalu přibližovaly.
Projela jím silná lítost, když Hermiona znovu klesla a rukama
zanechávala na jeho hrudi stopu pohybu. Drsně a vášnivě zároveň
ji chytil za ramena a zvedl ji, své rty téměř přitiskl na její.
Dělily je pouze milimetry, avšak on si nedovolil využít situace.
Vyvolalo by to skandál, který by se s ním i Hermionou táhl ještě
celé roky. Tančil s ní v náručí několik rychlých kroků zpět
a zdálo se mu, že celá Síň úlevně vydechla.Pak chytil
Hermioninu malou ručku a znovu kolem ní kroužil jako šelma. Ona
jeho kroky pomalu následovala. Jeho sólo netrvalo dlouho a ihned se
s ní zase točil po tanečním parketu, rychleji než kdy předtím
v tomto tanci. Ve velkém finále zdánlivě uvolněně spadla a on
ji několik kroků táhl po zemi. Její napjaté nohy však svědčily
o tom, že své tělo dokonale ovládá. Náhle se zastavil a
naposledy k sobě přitáhl, přiblížil své rty k jejím a s
radostí pozoroval, jak zavřela oči. Tak setrvali po několik
vteřin, než publikum pochopilo, že představení je u konce, a
začalo tleskat.
*Stáli naproti sobě a ztěžka dýchali. Snape
cítil její rychlý dech na svém obličeji, na svých rtech. Lehce
sklopil pohled na její hruď, která se prudce zvedala a
klesala.Zdálo se, že oba ještě byli polapeni ve svém vlastním
světě, černé oči se střetly se zářivě hnědými, hledaly
něco, co kvůli strachu zřejmě nenacházely.Snape se od ní s
politováním lehce odtáhl, její ruku však nepustil. A před
užaslými pohledy všech se hluboce a elegantně před Hermionou
uklonil, přičemž se jemně dotkl svými rty její ruky. Hermiona
oněměle hleděla na svou ruku, kterou Snape právě pustil. Projel
jí trpký pocit ztráty."Severusi, to bylo fantastické.""K
službám, Albusi," zazněl ledově jeho hlas."Děkuji Vám
za úžasný tanec, slečno Grangerová."Bylo fascinující, jak
rychle mohl měnit tón svého hlasu, neboť jakmile se obrátil k
ní, byl hebký jako samet."Když mě nyní omluvíte…"S
těmito slovy se prudce otočil a razil si cestu mezi studenty, kteří
mu pohotově uhýbali. Sáhl po svém fraku a vyrazil ze Síně.
Hermiona za ním bezmocně koukala a jen v poslední vteřině byla
schopná zadržet ruku, vztáhnuvší se po něm.
Zanedlouho byla
Hermiona obklopena hroznem mladých mužů, kteří ji chtěli
požádat o tanec. Měla dojem, že to mělo přímou souvislost s
jejím odvážným outfitem. Bez nálady tancovala s Blaisem, Erniem
a Justinem, pak ji na chvilku zachránil Harry."To bylo opravdu
šílené, Hermiono. Ještě nikdy jsem nikoho takto tančit neviděl,
bylo to ještě intenzivnější než tenkrát v kurzu. Opravdu to
vypadal tak, že jste se chtěli políbit."Hermiona mlčela,
nemusela svému nejlepšímu příteli vyprávět, že po tom
skutečně tajně toužila. Harry si všiml, že jeho nejlepší
přítelkyně opravdu neměla náladu na rozhovory a nechal ji samu
sobě. Jakmile ji doprovodil k jejímu místu, využila toho a
blízkými dveřmi vyběhla ze Síně. Tak měla alespoň jistý
náskok.
Cíleně zamířila k portálu, aby se dostala na čerstvý
vzduch. Zrovna otevřela, když se ozval hlas."Hermiono."Rozčileně
zavřela oči a otočila se na Seamuse. "CO?""Chceš
si se mnou zatancovat?"Přišel k ní s širokým úsměvem a
byl si zřejmě velmi jistý sám sebou."Ne, nechci s tebou
tancovat. Když odcházím z Velké síně, má to svůj smysl."Ir
zůstal překvapeně stát. "Ale proč ne?""Možná
ses mě měl zeptat, když jsem ještě byla oblečená do normálních
šatů, a taky ne tak, že tvoje oči jsou všude, jen ne na mém
obličeji."Vztekle vyrazila ven z hradu a ulevilo se jí, když
se za ní těžký portál zavřel. Šla ke schodům, sedla si na ně
a čelo opřela o pokrčená kolena. Zavřela oči a mumlala si pro
sebe: "U Merlina, až potkám Brumbála. Přesně věděl, že
jsme nechali hůlky na pokojích. Jako bych si kdy oblékla něco
takového. A ti všichni puberťáci. A ten idiot ještě něco
zažije!""Doufám, že nemluvíte o mně."Vyděšeně
vykřikla. Uklidnilo ji, když uviděla Snapea vystupujícího ze
stínu."Omlouvám se, slečno Grangerová. Měl jsem vědět, že
jste si mě ve svém hněvu nevšimla. Máte něco proti, kdybych se
posadil?"Hermiona rychle zakroutila hlavou a Snape se s
povzdechem usadil vedle ní. Pobaveně zvedl obočí a pohlédl na
její téměř odhalené nohy. Díky rozparku se totiž šaty dost
vyhrnuly. Hermiona zrudla, natáhla nohy a snažila se šaty dostat
alespoň zčásti do normální pozice."Znovu na útěku?""To
říká ten pravý. Vy jste to měl jednoduché, jak jste si tak
jednoduše zmizel," odfrkla si."Je mi líto, pokud jsem Vás
uvedl do rozpaků.""To jste tedy neuvedl."Zavanul
vlahý větřík a ona se lehce zachvěla."Je Vám zima?"Nečekal
na její odpověď, setřásl frak a položil jí ho okolo ramen.
Uslyšel, jak se zhluboka nadechla, a překvapeně sledoval, jak
zabořila nos do látky."Děkuji, pane."Zase se na něj tak
jemně usmála a on překonal své pochyby."Říkej mi
Severusi."Překvapeně k němu vzhlédla a on se snažil, aby na
jeho obličeji nebylo nic vidět. Soustředěně hleděl do dálky a
pozoroval hvězdy."Děkuji, Severusi."Nově používané
jméno potřebovalo chvilku, než jí přešlo přes rty, ale jakmile
ho vyslovila, usmála se, jako by jí tím dal nějaký obzvláště
cenný dar."Měsíc je dnes v noci jasný," prolomil
ticho."Od kdy chodíš mezi kentaury?"Tiše se zasmál,
když ji uslyšel, a otočil se k ní. Přistihla ho naprosto
nepřipraveného. Měsíční světlo ozařovalo její obličej a
vnášelo jí jiskry do očí tak, jak to miloval. Kudrlinky stále
ještě rámovaly její obličej, jednotlivé prameny se pohupovaly v
jemném vánku a frak na ramenou dílo dokonal.
Zdráhavě vztáhl
ruku k její tváři a jemně ji pohladil. Zmátlo ho, že Hermiona
zavřela oči a otřela se o jeho dlaň."Hermiono." Jeho
hlas zněl nakřáple a on si ztrápeně odkašlal."Vím, že
dnešní večer je tvůj poslední večer tady a zřejmě ti ho
naprosto zkazím, ale chtěl bych, abys věděla jedno."S
očekáváním k němu vzhlédla. Jeho ruka jí stále ještě
spočívala na tváři."Jsi úžasná žena, atraktivní,
inteligentní a neobyčejně přitažlivá."Tato slova pronášel
tak váhavě, jako by mu každé z nich působilo bolest."Pro mě
přitažlivá. Proto mi promiň, co nyní udělám."A než
ztratil veškerou odvahu, pohladil její tvář i druhou rukou a
spěšně se k ní sklonil, dokud se ještě neprobrala ze své
strnulosti. Naprosto tiše čekala, až se jeho teplé rty dotknou
jejích. Oba se zajíkli a Snape ihned začal své pohyby
zintenzivňovat, byl rozhodnější a naléhavější.Trvalo několik
vteřin, než pochopil, co právě dělá, a že ji k tomu vlastně
nutí. Okamžitě se chtěl odtáhnout, ale Hermiona mu udělala čáru
přes rozpočet tím, že své paže položila okolo jeho krku a ruce
mu zabořila do vlasů. Maličko se narovnala a vyšla mu vstříc,
aby znovu pocítila jeho opojné rty. Snape byl ohromený, přitáhl
si ji na klín, aniž by polibek přerušil."Prosím, nehraj si
se mnou," odklonil smutně hlavu."Proč bych měla,
Severusi? Chci to. Chci TEBE, rozumíš? Už tak dlouho. Právě jsi
z tohoto večera svým doznáním učinil ten nejkrásnější v mém
životě."Opatrně zašmátrala po jeho ruce a spletla své
prsty s jeho. Snape užasle seděl s Hermionou na klíně a
vstřebával její slova, dokud nedorazila až do nejzazšího koutku
jeho mozku. Náhle její tělo bouřlivě objal a těsně přitiskl k
sobě. Zabořil nos do jejích vlasů a zhluboka se nadechl. Pak
laskal měkké místečko pod jejím uchem a nakonec svými ústy
žhavě prošel podél její čelisti."Utíkej, než bude příliš
pozdě. Než tě chytím a už nikdy nenechám odejít."
Jeho
hlas nepřirozeně chraplal touhou."To bys asi chtěl.""Ne."A
znovu si ji přitáhl k vášnivému polibku a udusil v něm každé
další slovo. Jakoby samozřejmě se zvedl i s ní v náručí.
Hermiona se k němu s důvěrou přitiskla a políbila ho na
spánek.
Snape dával veliký pozor, aby je nikdo na cestě do
jeho bytu neviděl. Do řečí se stejně brzy dostanou, tuto noc si
chtěl s Hermionou v klidu vychutnat.Nechal ji užasle se rozhlížet
ve svém prostorném obývacím pokoji a klesl s ní na pohovku."Jsi
tak překrásná, Hermiono."Mrštně se zavrtěla na jeho klíně
a s úsměvem na něho pohlédla."Můžu o Tobě říct
totéž."Aniž by si to uvědomil, znovu ji objal, začal
kreslit kroužky na jejích nahých zádech a rozechvíval ji tím
znovu a znovu. Hermiona se šikovně nahnula a své ruce zasunula do
hlubokého výstřihu jeho košile, aby s nimi jemně přejížděla
přes jeho hruď a břicho."Hermiono, tvé prsty na mojí kůži
mě přivádějí k šílenství."Šibalsky se usmála a maličko
se předklonila. Snape očekával políbení a zavřel oči."Takže
teď víš, co se mnou provádějí tvé ruce na mých zádech."Když
žádný polibek nenásledoval, Snape podrážděně otevřel oči,
jen aby uviděl, jak Hermiona svými rty míří k jeho hrudi. Syčivě
se nadechnul, neboť tento pocit byl naprosto nezvyklý. Jeho ruce
začaly automaticky dál hladit Hermionina záda a přitáhly si ji
blíže. Hermiona se pomalu vracela nahoru. Její ústa rozdávala
jemné polibky po jeho hrdle, maličko sála a motala mu hlavu."Pokud
nechceš, abychom oba zanedlouho leželi nazí v mojí posteli, měla
bys teď přestat, Hermiono." Jeho hlas zněl namáhavě, snažil
se ovládat, a přece si Hermiona myslela, že ještě nikdy nezněl
tak svádivě.Sklouzla z jeho klína, což u Snapea způsobilo
zklamání. Minimálně na tak dlouho, než ho chytila za zápěstí.
Pomalu se zvedl a nechal se táhnout. Štěstí bylo na Hermionině
straně, neboť našla správné dveře napoprvé. Snape ji však
zastavil."Jsi si opravdu jistá? Když teď překročíme práh,
nebudu se už umět zabrzdit," zazněl zhruble jeho hlas, načež
doplnil: "Máme tolik času, kolik chceš, k ničemu tě
nenutím."Hermiona prudce zavrtěla hlavou a on se šťastně
usmál. Tentokrát neváhal, ale chytil ji a nesl ke své posteli,
kde ji opatrně položil a odstoupil, aby si vychutnal pohled na ni
na jeho černém hedvábném prostěradle.Tušila vůbec, jak svůdně
právě vypadá? Věděla, jak na něho působí?
Žádné komentáře:
Okomentovat