Koupel II

 

Autor: Falkira
Hlavní Hlavní postavy: Severus Snape/ Hermiona Grangerová
Shrnutí: Jízlivý a bezcitný, takový je profesor Snape. A nebo ne? Hermiona se rozhodla zjistit pravdu…
Poznámka: Pokračování a snad i závěr povídky Koupel
Moc děkuji Darkness za beta-read.

Koupel II

Ten den nešla na večeři. Vrátila se do nebelvírské věže a rovnou si šla lehnout. Musela na to stále myslet a nechtěla aby ji někdo vyrušoval. Kdo by si pomyslel, že se pod tou vrstvou chladu, sarkasmu a úšklebků skrývá i citlivá bytost? Zarazila se. Tohle spojení jí ke Snapeovi nešlo. Spíš normální chlap, který má své potřeby, touhy i slabosti. Byl tak úžasný, tak roztomilý. Zase se zadrhla a zavrtěla hlavou. Byl to jen chvilkový záchvěv, nebo je uvnitř opravdu takový? Tyhle myšlenky jí vyčerpávaly. Musím to zjistit. Slíbila si před usnutím. Musím to zjistit…

V noci spala dost neklidně. Zdál se jí hrozný sen. Byla ve sprše a zrovna si myla vlasy, když do koupelny vešel Snape a vedl sebou všechny studenty Zmijozelu. Hlavou jí proběhlo, jak se můžou vejít do tak malé koupelny? Křičela na ně, ať vypadnou a krčila se u stěny. Byla nahá a Snape na ní začal ukazovat a něco vysvětloval svým studentům, kteří se tomu hlasitě smáli… jí se smály…a on se pohrdavě smál s nimi.

Probudila se celá zpocená a zjistila, že venku začíná svítat a že za chvilku stejně musí vstávat. Ještě chvíli se převalovala v posteli, ale pak vstala a šla se osprchovat. Ve sprše se jí vybavily vzpomínky na včerejší večer. Chtěla ho vidět a proto se rychle opláchla, oblékla a běžela na snídani. Samozřejmě, že tam nebyl. Je to takový zbabělec? To k němu nesedí. Ne, určitě se mi nevyhýbá. No, stejně ho uvidím druhou hodinu při lektvarech. Vyšla z velké síně, počkala na Harryho a Rona a společně se vydali na hodinu přeměňování. To bylo jako vždy nezáživné a Hermiona se vůbec nemohla soustředit.

Když stáli před učebnou lektvarů, srdce jí bušilo jako o závod. Konečně je pustil do třídy a všichni rychle usedly na svá místa. Snape vypadal snad ještě hrozivěji než jindy a Neville utekl s pláčem na krajíčku, když ho "v zájmu bezpečnosti všech přítomných" vyhodil ze třídy.

Jinak jako obvykle proplouval mezi lavicemi a kritizoval lektvary, jen Hermioně se vyhnul. Nikdo si toho nevšiml, ale celou hodinu se na ní nepodíval ani na ni nepromluvil, vlastně ji naprosto ignoroval. Nevěděla, co si o tom má myslet a ke svému vlastnímu zděšení se rozhodla že za ním zajde. Po skončení hodiny, když všichni odevzdali vzorky svých lektvarů a odešli, přistoupila k němu.

"Co chcete Grangerová?" zeptal se rozladěně. "No, já, no," najednou nevěděla co říct, "Já jen… to co se stalo včera v koupelně…"hlesla a zčervenala. Zvedl jedno obočí a podíval se na ni s opovržením. "Netuším o čem mluvíte slečno Grangerová,"řekl chladně a jeho oči se nebezpečně zúžily. "No…přece…" koktala. On to prostě popřel, jako kdyby se to nikdy nestalo. To na ni bylo trochu moc. "No, já jen, že jsem byla u madame Pomfreyové a tu hlavu mám v pořádku."zalhala, aby to nějak zamluvila.

"Vy jste byla na vyšetření s hlavou? Sám jsem vás tam chtěl poslat. Hrozně mě totiž zajímá, jestli to, že jste taková nechutná šprtka, je vrozené a nebo je to nějaká choroba. Po případě, jestli je to nakažlivé. Pochopte, musím chránit zdraví svých studentů." Pronesl tak jízlivě, jak jen mohl. "Ano, pane profesore,"řekla Hermiona, která byla naprosto šokovaná a to byla jediná odpověď na kterou se zmohla. Otočila se a utekla ze třídy. Už neslyšela jeho tichý povzdech.

Vyběhla ze sklepení a srdce jí bušilo, jako splašené. Vířil v ní vztek a stud. Takhle ji už nikdo dlouho neponížil. Co jsem čekala? Vždyť je to Snape. Ale včera to nebyla náhoda, nemohla být… Existuje jediný způsob jak to zjistit.

Nenápadně se vplížila do chlapeckých ložnic. Měla štěstí, v ložnici totiž nikdo nebyl. Došla k Harryho posteli. Kde ho jen může mít? Klekla si a z pod postele vytáhla těžký kufr a otevřela ho. Neměl tam zrovna pořádek, spíš… Eeer, Bože! Zatnula zuby a když odhrnula vrstvu starých ponožek úplně na dně našla co hledala. Popadla neviditelný plášť a kufr zasunula zpátky pod postel. Z ložnice už jí nikdo vycházet neviděl…

Teď už hodinu a půl seděla v neviditelném plášti před vchodem do sklepení a čekala na Snapea. Připlul tam Protiva a rozhlížel se co by komu mohl provést, ale pak asi shledal tuto část hradu za nezajímavou a ztratil se. Byla ráda, že si sebou pro jistotu vzala pár dýňových taštiček, začínala totiž mít pořádný hlad. Snape se objevil, když se venku začalo stmívat. V ruce nesl zelený balíček. Zaradovala se. Byl to ručník, ve kterém měl úhledně zabalené hygienické potřeby, což znamenalo, že míří do koupelny. Napadlo ji, proč se nesprchuje u sebe, jistě tam má vlastní koupelnu, ale co, třeba má rád větší prostory. Popadla své připravené věci a vydala se za ním.

Když došel ke koupelně ve čtvrtém patře zaslechla jak pronesl heslo "Levandulová lázeň" a otevřel dveře. Lehce se zarazila nad tím heslem a kvůli tomu se málem nestihla protáhnout mezerou, která se vytvořila, než zavřel dveře. Pečlivě za sebou kouzlem zamkl. Že by nechtěl společnost? Usmála se v duchu. Hermiona si stoupla ke zdi a pozorovala ho. Odložil věci a začal se pomalu svlékat. Rozepnul knoflíčky, sundal hábit a pověsil ho na stojan. Pak se zbavil košile a odhalil tak celou horní polovinu těla. Jeho kůže byla bílá, ale rozhodně tím neztrácela na přitažlivosti. Věděla co bude dál a v břiše ucítila příjemné šimrání. Jeho ruce sjely dolů. Rozepnul si kalhoty a stáhl je i s boxerkami. Vše pověsil na stojan.

Hermiona si prohlížela jeho tělo a začalo jí být horko. Dech se jí zrychloval a když její profesor vešel do výklenku, ve kterém byly sprchy, šla za ním a stoupla si tak aby měla dobrý výhled. Pustil teplou vodu a jednotlivé pramínky laskaly celé jeho tělo. Byl k Hermioně otočen zády, ale stejně pro jistotu zašla za roh a vysvlékla se. Pak se vrátila na místo, kde stála před tím, nyní však už bez neviditelného pláště.

Snape vzal do ruky mýdlo a promnul ho až začalo pěnit. Rukama pomalu přejížděl po vypracovaném hrudníku, hladil krk a břicho, mydlil se pomalu a pečlivě. Pak jeho dlaně zamířili do slabin. A Hermiona se prudce nadechla. Ze svého úhlu to nemohla vidět, ale moc dobře tušila, co dělá. Byl vzrušený a nyní objal prsty svůj naběhlý penis. Začal ho jemně třít a doprovázel to tichými vzdechy. Zaklonil hlavu a na tvář mu dopadaly krůpěje vody. Jeho tělo bylo napnuté vzrušením a lesklo, jak po něm stékaly kapky vody. V tu chvíli se Hermiona zhluboka nadechla, aby trochu uklidnila splašené srdce, vešla a pustila vedlejší sprchu.

Kdo ví proč, mezi jednotlivými sprchami nebyli žádné zástěny a když pustila vodu Snape se po ní ohlédl. Nejdříve vytřeštil oči při pohledu na nahou Hermionu, pak je zúžil v horečném přemýšlení a konečně se vzpamatoval. "Grangerová, co tu sakra děláte?" zařval. "Jdu se osprchovat, pane profesore."odpověděla, udiveně, že se ptá na něco tak zřejmého. "Já jsem zamykal, jak jste se sem dostala?"vrčel. "Ono bylo zamčeno? No, třeba jste na to zapomněl."odpověděla nevinně a nalila si trochu mýdla z lahvičky do ruky.

"Jen se osprchuji, nenechte se rušit,"řekla a oči jí sklouzly do Snapeova rozkroku a on si s hrůzou uvědomil, že stále drží svůj penis. Trhl sebou a pustil ho. Kdyby mohl, asi by teď zrudl až za ušima, ale jeho kůže zřejmě tuto schopnost postrádala. Hermiona vypadala, jako když to nevidí. Nevěděl, co má dělat a to se mu nestávalo příliš často. Má ji vyhodit? Dobrovolně se k odchodu rozhodně neměla a aby chytl její nahé tělo a pomohl jí opustit koupelnu, když byl takhle vzrušený…prostě nepřipadalo v úvahu. Snažil se soustředit na vlastní mytí ale i přes jeho skvěle vyvinutou schopnost sebeovládání se mu to nedařilo.

Její namydlené dlaně se rozběhly po krku a na hrudník. Nikam nespěchala. Pozoroval ji a ona to moc dobře věděla, i když se snažil vypadat nenápadně. Sledoval její krásné tělo, jak se prohnulo, když si pohladila prsa a chvilku je lehce masírovala. Vyschlo mu v ústech a naprázdno polkl, když se její ruka sunula přes ploché bříško až do rozkroku. Hermiona zavřela oči a slastně vzdychla.

Snape bojoval se svým vzrušením, které teď bylo mnohem horší, než předtím. Teď už na Hermionu nepokrytě zíral a málem nadskočil, když se na něj otočila. "Mohl byste mi umýt záda?"zeptala se. "Co?...Vy drzá… No dobrá, dejte to sem"zavrčel a ukázal na mýdlo. Nemohl si nechat ujít příležitost dotýkat se toho krásného těla a v mysli se mu vynořily vzpomínky na minulou noc.

Kousl se do rtu, aby nezasténal. Vzal si mýdlo a přiložil své dlaně na dívčina záda. Kůži měla teplou a přímo vybízela k hlazení, líbání a laskání. Hladil ji po páteři dolů a vracel se po stranách, pak trochu přitlačil a umývání se změnilo v příjemnou masáž. Hermiona se pod jeho dotyky požitkářsky zachvěla. Byl tak vzrušený, když cítil, jak její tělo odpovídá na jeho podněty. Jeho ruce sklouzly na zadek, pak na bříško, které jemně hladil. Teď ji téměř objímal.

Udělala malý krok vzad a přitiskla se na jeho mokré tělo. Ucítila profesorův tvrdý penis. Odskočil od ní, otočil se a jako by nic se vrátil pod svoji sprchu. "Děkuji,"řekla zdvořile. "Ale počkat, měla bych vám to oplatit,"pronesla a už byla u Snapea a jemnými dlaněmi roztírala mýdlo po jeho zádech. Mírně sebou škubl. "To nebude nutné, slečno Grangerová,"zavrčel. Tohle se mu nelíbilo, ta holka byla až moc dobrá, zbavovala ho zdravého rozumu. "Nepřístupný jako vždy,"konstatovala, ale ani na okamžik nepřestala hladit jeho záda.

Malými kroužky sestupovala níž až uchopila v rukou dvě pevné půlky jeho zadku. Snape potichoučku zasténal. Udělala krok a přitiskla své tělo k jeho. Ruce přesunula na hrudník a štíhlými prsty zkoumala profesorovy bradavky. Začala pomalu sjíždět dlaněmi po jemné kůži břicha a nepokrytě směřovala do jeho slabin. Zachvěl se. Hermiona se prsty začala probírat v chloupcích okolo jeho naběhlého penisu, kterého se však nedotkla. Snape byl strašně vzrušený, dýchal trhaně a neobratně se to snažil maskovat. Otočil se. Voda mezitím smyla mýdlo a její rty se mu přetiskly na krk.

Prozkoumávala jeho horké tělo až narazila na bradavku a začala ji lízat a sát. Snape zaklonil hlavu a musel se zády opřít o stěnu aby neztratil rovnováhu. "Grangerová…já..tě chci…tam,"sevřel v pěsti její vlasy a tlačil ji dolů. Hermiona se narovnala a přestala dráždit bradavku. Pustil ji.

"Ó jistě, abyste se ke mě zítra choval jako dneska? To jest naprosto mě ignoroval,"vyhrkla a vzdorovitě našpulila pusu. Měla ho tam, kde ho chtěla mít a teď si potřebovala pár věcí vyjasnit. Díval se na ni známým chladným výrazem a zdálo se, že přemýšlí. "To jsem vám měl při hodině lektvarů skočit kolem krku?"zeptal se jízlivě. "Netřeba. Stačilo by, kdyby jste mi nelhal do očí, navíc když jsme byli sami. Líbíte se mi. A líbilo se mi to co se stalo včera mezi námi. Jestli tyto pocity nesdílíte, měl jste to říci hned,"dokončila a čekala na jeho reakci.

Nebylo to tak, že by se mu nelíbila, právě naopak, velice ho přitahovala. Jistě, včera to byl úlet, ale když kývne teď, co se z toho vyvine? Vztah se studentkou? Něco hlubšího, než jen sex? Nevěděl. Ta samota byla hrozná, i když si to odmítal připustit. On přece nikoho nepotřebuje. Ale teď před ním stála nádherná mladá žena, která ho chtěla a zdálo se, že ho chtěla se vším všudy, takového jaký je. Podíval se do těch oříškových očí. Čekala na odpověď. A taky ji dostala…ve formě vášnivého polibku. Objal ji a přitiskl k sobě. Její rty byly měkké a on se do nich nenasytně vpíjel. Pootevřela ústa a nechala jeho jazyk aby je prozkoumal. Tiskli svá těla k sobě a jejich vzrušení závratně stoupalo.

Hermionina ruka vklouzla mezi ně a uchopila jeho erekci. Zasténal a podlomila se mu kolena. Bylo neuvěřitelné, co s ním dělala. Takhle ho snad žádná žena ještě nevzrušila. Svezli se na podlahu. Snape seděl a zády se opíral o chladné dlaždice. Hermiona si mu obkročmo sedla na klín. Dívala se do těch temných očí, ve kterých najednou nebylo nic z jejich obvyklého chladu. Bylo tam očekávání a vzrušení…touha. Pohladil ji po zádech. Nadzvedla se, pomohla rukou nasměrovat jeho penis a začala na něj pomalu dosedat. Nořil se do ní čím dál víc a když byl uvnitř celý, oba hlasitě zasténali. To spojení bylo dokonalé. Viděla výraz v jeho tváři. Byl krásný, když se jeho mimické svaly uvolnily a zmizela maska nepřístupnosti. Líbala ho na rty na krk na hrudník a on hladil její prsa, šíji, vlasy tak něžně, jak to jen dokázal.

Pohupovala pánví směrem k němu. Utápěla se v příjemných pocitech, které ji zalévaly a přála si, aby to nikdy neskončilo, aby takhle mohli být na věky, spojeni ve víru vášně. Oba se rychle blížili k orgasmu. Dávala hlasitě najevo jak se jí to líbí a její vzdechy a výkřiky ho neuvěřitelně vzrušovaly. Chytil ji za zadek a zrychlil její přírazy. Jejich steny získaly na intenzitě a vyvrcholili oba téměř současně. Hermiona ho objala a křečovitě tiskla k sobě, dokud je její tělo nezklidnilo. Objímali se. Něžně ji políbil. A odhrnul jí mokré vlasy z čela. Opatrně se zvedla a posadila se vedle svého profesora, opírajíce hlavu o jeho rameno. Tak to včera nebyla jen náhoda. Jsem zvědavá co bude teď.

"Sprcha není špatné místo,"řekl najednou, "ale něco mi říká, že zítra při hodině lektvarů dostanete školní trest, který si budete muset odpykat u mě…v mých soukromých komnatách,"pronesl svým obvyklým jízlivým hlasem.

Byla šťastná a on po dlouhé době také.

Konec