originál
Autor: DementorDelta
Překlad: anonymní
Pár: Severus Snape/ Harry Potter; a mnoho dalších
Shrnutí: Brumbál je přesvědčen, že profesor lektvarů dobře ví, proč Bradavice potřebují nové pravidlo.
Upřímné přiznání (spasí duši, ale zkazí pověst)
Ředitel Brumbál se
zvedl ze svého místa, aby zahájil dnešní poradu. Prohlédl si
všechny učitele přísným, jak doufal, avšak stále dobrotivým
pohledem. „Domnívám se, že Bradavice potřebují nové pravidlo.
Doslechl jsem se o nevhodných vztazích mezi učiteli a studenty.“
Na okamžik znovu přelétl pohledem všechny přítomné. Významně
svůj pohled zastavil na profesoru lektvarů. „Nikdy dřív nebylo
takového pravidla zapotřebí. Upřímně, nikdy nikoho nenapadlo,
že by byla taková nepřístojnost možná, zvlášť s ohledem na
... eee... věkový rozdíl mezi učiteli a jejich studenty.“ Znovu
se rychle podíval na souseda po levé straně. Avšak černé oči
vyjadřovaly pouze zdvořilý zájem. „A tak jsem nucen všechny
upozornit, že od dnešního dne jsou zakázány v Bradavicích
jakékoli vztahy... eee.... sexuálního charakteru mezi učiteli a
studenty.“ Tentokrát se rozhodně podíval přímo na Snapea. Ten
klidně jeho pohled vydržel.
Sotva slyšitelný povzdech
přilákal pozornost všech přítomných. „To ne! Co si můj
malinký kvíteček beze mne počne?...“ Všechny hlavy se otočily
směrem k profesorce bylinkářství, která si vytírala oči něčím,
co vypadalo jako zelený list.
„Prýtová? Ale... k-k-kdo?“
ředitel nemohl uvěřit.
„Neville, samozřejmě. Je tak
bezbranný. Nebýt mě...“ Pohled, který vrhla na Snapea by mohl
býti spalujícím, nebýt listí nalepeného porůznu na
obličeji.
Ředitel se pokusil vyhledat Snapeův pohled, ale
byl přerušen hlasitým zakašláním. „Albusi?“ řekla Minerva
McGonagallová, kousajíc se do tenkého spodního rtu. „Víš,
nikdy jsem nebyla lhostejná k Weasleymu.“
Otřesený
ředitel se otočil a podíval se na profesorku přeměňování,
jejíž oči byly za skly brýlí podezřele vlhké. „Ronald?“
Oči McGonagallové se zúžily. „Dvojčata.“
„Oba?“
ředitel ucítil, jak se pod ním podlamují kolena.
„No,
stárnu,“ přiznala. „Už nejsem jako dřív.“
Ředitel
se opět chtěl podívat na Snapea, když se ozval tichý hlas.
„Takže román se slečnou Grangerovou bude nutné ukončit.“
Remus Lupin, který se k vyučování vrátil během těch těžkých
dob, se podíval na své kolegy pro něj tak charakteristickým
smířlivým pohledem. Již toho tolik ztratil! (což neopomněl svým
kolegům připomínat). Obočí profesora lektvarů se zvedlo, že se
málem dotýkalo vlasů. Brumbál se tázavě podíval na Zmijozela,
ale ten nevěřícně zíral na vlkodlaka. Rozhodné „kche-kche“
upoutalo pozornost. Krátce ostříhaná žena zkřížila ruce na
své ploché hrudi a opřela se v židli. „Předpokládám, že se
to nové pravidlo nevztahuje na bývalé studenty, i kdyby blízký
vztah s nimi vznikl ještě v době jejich studia?“ vyzývavě
hleděla na Brumbála madam Hoochová.
„No... eee... ne,“
ustoupil ředitel. „Můžete pokračovat s....“
„Oliverem
Woodem,“ žluté oči si vzdorně prohlížely přítomné.
„Oliver?“
huňaté Brumbálovo obočí se překvapeně zvedlo. „Myslel jsem,
že jste... eee... zřejmě jsem se zmýlil.“ Víc nemohl říci.
Znovu si přítomné prohlédl a téměř pokorně upřel pohled na
učitele sedícího po jeho levé straně. Jasné, naprosto nevinné
černé oči klidně snášely jeho pohled.
*****
V posteli, která
byla už téměř dva roky jejich rájem, unavený a uspokojený
Snape přitáhl naprosto vyčerpaného, těžce dýchajícího,
Pottera do své náruče.
„Víš určitě, že to půjde?“
zeptal se chlapec, když se pohodlněji uložil v objetí svého
učitele.
„Samozřejmě,“ odpověděl Snape, něžně
rozcuchal už tak neposlušně rozcuchané černé Harryho
vlasy.
„Ale teď je tu to nové pravidlo,“ slabě,
neupřímně protestoval Potter.
„Zmlkni,“ odpověděl
Snape, potěšeně si vědom toho, že tentokrát svého mladého
milence naprosto vyčerpal. „Od kdy nás zajímají nějaká
pravidla?“
„Jak jsi to vlastně zaonačil na poradě?“
ptal se Harry, prstem kreslil nečitelné vzory na potem zvlhlé kůži
svého milence, svého profesora lektvarů.
Snape se samolibě
usmál. „Ne nadarmo jsem byl tolik let špiónem.“
Konec

Žádné komentáře:
Okomentovat