Panenství

 

Autor: ivik.bublik
Hlavní Hlavní postavy: Severus Snape/ Darja Montyelová
Shrnutí: Darja je jedinou pannou v posledním zmijozelském ročníku a spolužačky se jí za to posmívají. Rozhodne se tedy, že když má ztratit panenství, tak jedině se svou tajnou láskou, se svým profesorem. Snape je známý svůdník studentek a dostane každou kterou si zamane, Darju však nejdříve odmítne....
Poznámka: snad se vám to bude líbit
Beta read D.J. Orlovský

Panenství

Stávalo se to každou chvíli, prostě se jí posmívaly. Byly hrozné a nedalo se před nimi nikam schovat. Ani na záchodech neměla klid, i tam za ní vlezly.

„Dejte mi už konečně pokoj,“ křičela Darja z kabinky na své spolužačky ze Zmiozelu, utírajíc si při tom slzy vzteku.

„Ale no tak, Darjo! Vždyť už je ti sedmnáct, copak se chceš uchovávat až do svatby? Nebo ti tvůj bohatý papínek pořídil pás cudnosti?“ smála se Jesica, jedna Darjina spolubydlící.

„Dej mi pokoj a vypadni!“ bouchla Darja vztekle pěstí do dveří. Většina spolužaček se smíchem odešla, jako vždy jim stačilo, že ji zahnali do kouta, zůstala tam s ní jen Jesica.

„Jak chceš, ale abys věděla, že nejsem takový nelida, tak jsem ti na zítra zařídila bombový rande. Jmenuje se Steve a je z Mrzimoru, je taky v sedmém ročníku. Máte se sejít v sedm u knihovny. Je hezkej, s ním by se ti to určitě líbilo,“ provokovala Jesica.

„Nech mě na pokoji. Už jsme ti snad několikrát a jasně řekla, že AŽ to budu chtít, zařídím si to sama. Neměj péči a nestrkej nos do cizích záležitostí!“ řekla vztekle Darja, když vylezla z kabinky. V tu chvíli měla výraz boha pomsty a Jesica věděla, že to přehnala.

„No dobrá, jak myslíš, já už půjdu,“ řekla Jesica ještě a zmizela z toalety.

„Bože, co já ještě ve škole nezažiju, už aby byl konec. Ještě dva měsíce, prosím prosím, ať už je to přestane bavit,“ říkala svému odrazu v zrcadle, když si umývala uplakanou tvář.

*****

Jenže ono je to bavit nepřestalo. Neustálé posmívání a pošťuchování od spolužaček způsobilo, že se zhoršil její prospěch. Dokonce se v lektvarech nebyla schopná soustředit a to přesto, že byly jejím oblíbeným předmětem. A to proto, že je učil ředitel jejich koleje, Severus Snape, do kterého se zamilovala.
Věděla sice, že je to sukničkář a přefikne téměř každou dívku z posledního ročníku, ale jí to bylo jedno. Láska si nevybírá do koho se zamilujete. Proslýchalo se, že je skvělý milenec. Nejedna dívka z jejich ročníku už okusila měkkost jeho lože.

Jaké by to asi bylo, prožít to poprvé s ním? Říkala si v duchu, když ťukala na dveře jeho pracovny. Nechal si ji zavolat nejspíš kvůli jejímu zhoršenému prospěchu.
Byla premiantkou třídy a tak mu asi přišlo divné, proč se tak najednou zhoršila ve všech předmětech.

„Dále,“ ozval se jeho nabroušený hlas. Darja vstoupila. Snape seděl za stolem a zuřivě škrtal a čmáral na pergamen červeným inkoustem. Nevzhlédl od práce a nechal tam Darju jen tak stát.

Asi po pěti minutách došla Darje trpělivost a připomněla mu, že je tady: „Ehm, pane profesore, proč jste si mě nechal zavolat?“

Severus konečně zvednout hlavu od své práce a provrtával Darju jedním ze svým nepříjemných pohledů. Asi po půlminutě řekl: „Posaďte se, slečno Montyelová, rád bych si s vámi pohovořil o vašem prospěchu.“

Darja se tedy posadila na židli, která stála na boční straně stolu. Severus odložil brk na psaní, opřel se loktem o stůl a podepřel si dlaní hlavu.

„Co s vámi, slečno Montyelová? Můžete mi nějak rozumně vysvětlit, proč jste se tak rapidně zhoršila?“ řekl a zvedl pravé obočí.

„No já… je to těžší, tedy myslím látka je těžká a …“ vymlouvala se Darja.

„Považujete mne snad za hlupáka? Vím moc dobře, že žádná látka vám nikdy nedělala ani ty nejmenší potíže,“ zamračil se Snape.

„Ne to jistě ne, pane profesore, ale… to je ….složité…..“ vzdychla Darja nešťastně.

V tu chvíli udělal Snape něco, co Darja neočekávala, položil jí přátelsky svou dlaň na její ruku.

„Řekněte mi to…. ať je to cokoli,“ řekl a jeho hlas se změnil. Už nebyl tak strohý.

Darja překvapeně vzhlédla a setkala se s jeho pronikavýma černýma očima.

‚Teď nebo nikdy' pomyslela si a vrhla se na jeho ústa.

Zprvu byl Severus zmatený, ale po chvíli se jejímu náhlému výpadu poddal. Začal ji líbat velice vášnivě. A zatímco plenil její ústa drsným polibkem, pomalu jí rozepínal školní uniformu. Když už před ním stála jen ve spodním prádle, posadil ji na stůl. Neměl v úmyslu s ní ztrácet moc času, co kdyby někdo přišel, nebyl přeci ve své ložnici. Strhnul jí podprsenku a odhalil tak její malá pevná ňadra. Když se však chystal servat z ní i kalhotky, zarazila ho.

„Pa… pane … profesore… to…“ vyrážela ze sebe mezi vzdechy, když jí líbal bradavky.

„Co?!“ zachraptěl vzrušeně a zadíval se Darje přímo do očí.

„Já… no…. Totiž….“ koktala.

„Tak už to vyklopte!“ řekl netrpělivě Severus. Byl nervózní z toho, že by mohl někdo přijít, nezamkl dveře a také si chtěl už konečně užít. Celý měsíc u něj nebyla žádná studentka a on byl pěkně nadržený.

„No… já jsem ještě nikdy… neto….“ zatvářila se rozpačitě a zčervenala.

„Cože? Vy jste ještě panna? No tak to ne! S pannou nebudu ztrácet čas! Oblečte se a vypadněte,“ řekl naštvaně Snape a hodil po ní její oblečení.

„Ale pane profesore? Já to chci, ale…“ zkusila ještě Darja, ale on na ní vrhl hněvivý pohled.

„Říkal jsem, že NE! Jste snad hluchá? Na takovou dřinu nemám náladu, až z vás bude opravdová ženská, která ví, co má s chlapem dělat, tak přijďte, dřív ne!“ setřel ji. Mávl hůlkou a náhle měla své oblečení zase na sobě.

„A teď vypadněte! Mám práci,“ řekl rázně. Sedl si za stůl a začal opět opravovat písemky .

Darja z toho byla ještě celá vyklepaná a tak odešla na kolej a až tam si uvědomila, co se stalo. Celou noc potom brečela do polštářů.

*****

Nakonec se smířila s tím, že ji její milovaný profesor lektvarů odmítl. Vše se vrátilo do starých kolejí, jako by se mezi nimi vůbec nic nestalo. Dokonce to Darje pomohlo. Vzepřela se, zatnula zuby a byla ochotná vydržet všechno posmívání od spolužaček. Dokonce je někdy vykázala do patřičných mezí a jejich útoky se už nestávaly pravidlem.

Severus zatím sváděl jiné studentky z posledního ročníku. Už jich zbývalo jen pár, se kterými se ještě nevyspal. Měl rád čerstvé maso a nikdy se dvakrát nezapletl se stejnou dívkou. Každý rok se mu povedlo svést všechny studentky z každé koleje.

Zbýval už jen poslední týden školy a ve Snapeově ložnici se za školní rok vystřídalo bezmála sto dívek. Teď už zbývaly jen dvě. Jedna z Mrzimoru, ta však byla velice ošklivá a měla na zádech dokonce hrb, a pak Darja. Severus byl nadržený, svou minulou oběť měl před měsícem a mezitím se postil. Musel se rozhodnout ošklivku nebo pannu? Kterou? Nakonec se rozhodl, že i když je Darja ještě nezkušená, svede ji. Konec konců je přeci učitel. Tak proč by ji nemohl naučit milovat?

Celý týden se nějak pokoušel vlákat Darju do své pracovny, ale vlivem osudu je vždy, když se tam ocitla, někdo vyrušil. Severus už byl zoufalý.
Nadešel poslední den školního roku. Byl naplánován večírek na rozloučenou pro poslední ročníky. To byla Snapeova šance, chodil na večírek jen když tam chtěl nějakou studentku sbalit. Nesnášel totiž jakoukoli zábavu, jedinou zábavou byl pro něj sex.

K oslavě se připojil až pozdě večer, kdy už většina profesorů šla spát. Mohl tak nerušeně proplouvat mezi dívkami a hledat svou příští oběť. Pak ji uviděl, seděla u barového pultu nad skleničkou Bloody Mary a dívala se do prázdna. Byla nádherná, na sobě černé šaty na ramínka a vlasy vyčesané do drdolu. Přisedl si k ní a objednal si ohnivou whisky. Darja překvapeně vzhlédla.

„Co tu děláte tak sama? Proč nejste na parketu s ostatními?“ prohodil Severus konverzačním tónem.

„Já? No nebaví mě to tady,“ přiznala popravdě.

„Znám lepší zábavu,“ ušklíbl se Snape a v očích mu temně zaplálo. Darja tomu nemohla uvěřit, on jí přišel nabídnout sex.

„ A jakou?“ zeptala se i když jasně věděla, co tím myslel.

„Když půjdete se mnou, poznáte to,“ zašeptal jí do ucha, když slezl z barové židle. Pak se otočil a odkráčel pryč. Ve dveřích Velké síně se ještě otočil a mohl tak spatřit, jak Darja zrovna opouští bar a pomalým nejistým krokem ho následuje.

*****

Zabouchl prudce dveře a zamkl je. Přirazil ji k nim zády a hltavě jí líbal. Z jeho polibků se jí podlamovaly kolena, byla malátná a tak ji chytil. Zvedl ji do náruče a odnesl na velkou postel. Jakmile oba leželi, přisál se hladově na její krk a ochutnával hebkost její kůže. Pomalu jí sundával ramínka od šatů a líbal místa, která měla odkrytá. Dnes neměla podprsenku a tak se mohl nerušeně věnovat jejím prsou. Hladil je a hnětl. Lízal a sál bradavky, až měla pocit, že z toho zešílí. Ona mu mezitím sundala košili a odhalila tak jeho mužnou, vypracovanou hruď, jemně porostlou černými chloupky. Byl tak krásný, skutečnost předčila její představy.

Severus jí sundal šaty a hladil její ploché bříško. Líbal a laskal ji, a když jí jazykem zajel do pupíku, zachvěla se. Strhnul z ní kalhotky. Styděla se a dlaní si zakryla svůj klín.

„Nemáte se za co stydět, jste nádherná,“ zachraptěl a ruku jí odstrčil.

Kolenem vklouzl mezi její nohy a stehnem pomalu přejížděl v jejím klíně. Pak si lehl mezi její stehna a ochutnával její jeskyňku. Když jí jazykem přejížděl v místech, kde ještě žádný muž nikdy nebyl, svíjela se rozkoší. Ve chvíli kdy jí vepsal na klitoris svoje iniciály, tak jako to dělával každé své oběti, se prohnula jako luk a prožila svůj první orgasmus.

Chvěla se po celém těle. Nikdy nezažila nic podobného. Bylo to fantastické. Severus ji chvíli nechal, ať jen tak leží a sundal si mezitím oblečení. Když se Darja vzpamatovala, ležel už vedle ní úplně nahý. Čekal jestli se ujme iniciativy. Ale Darja neměla žádné zkušenosti, jen vyděšeně zírala na jeho rozkrok a tu velkou věc, která trčela nahoru.

Dostala strach a nebyla schopná se pohnout. Tak vzal její chvějící se ruku a položil ji na svůj tvrdý penis. Byla překvapená jemností té horké kůže. Zvědavě si ho prohlížela a jen tak zkusmo přejela palcem po zfialovělém žaludu. Severus se zachvěl a na špičce penisu se objevila kapka čiré tekutiny. Darja se překvapeně ucukla, podívala na Snapea a on jí druhou rukou pohladil po tváři.

„To nic, jen dělejte dál co chcete, když tak vám pomůžu,“ zašeptal, aby ji nepoplašil a znovu položil její ruku na svůj penis. Darja tedy pomalu začala pohybovat rukou nahoru a dolů. Zdálo se, že na to Severus reaguje. Vycházel jí boky vstříc a tak zrychlila tempo. Pak ji však zarazil.

„Počkejte, nechte mne chvíli odpočinout, ať nepřijdete o to hlavní,“ řekl přiškrceně, jak se snažil zabránit svému vyvrcholení.

Políbil ji, povalil na záda a lehl si mezi její stehna. Trochu se odtáhla, když ucítila ve svém klíně jeho tvrdý penis.

„Nebojte, budu něžný….“ Políbil ji znovu a líbal ji tak dlouho, dokud se nepřestala třást. Donutil ji vahou svého těla, aby pokrčila nohy a mohl tak snadněji proniknout k jejímu vchodu lásky. Když se do ní pokoušel vstoupit, instinktivně stáhla svaly.

„Povolte… bude to bolet víc, když nepovolíte….“ řekl a začal ji opět líbat. Pak jednou silněji přirazil a Darja vykřikla. Krátkou ale intenzivní bolestí se jí oči zalily slzami a opět stáhla svaly pánevního dna.

„Klid, dýchejte. Je to v pořádku… povolte….“ konejšil ji Severus. Chvíli trvalo než poslechla. Pak se v ní začal pomalu pohybovat. Věděl, že ji to zřejmě bolí a pálí a tak se snažil být obezřetný, aby ji to nebylo tak nepříjemné. Po několika minutách bolest ustoupila a Darju jejich spojení začalo uspokojovat. Když přirazil, cítila podivné vzrušení v podbřišku. Bylo to jiné než, když jí laskal ústy, ale o nic méně intenzivnější. Když začal rytmus jejich milování nabírat na síle, dosáhla dalšího orgasmu. O několik vteřin později se i Severus vzepjal a vykřikl v orgastické slasti.

Chvíli v ní ještě setrval a pak pomalu vyklouzl, překvapivě to Darju ještě zabolelo. Pomalu si sedla a chytila se za podbřišek. Podívala se pod sebe, na bílém prostěradle a stehnech byla krev. Už nebyla pannou, stala se z ní žena. Toto zjištění v ní vyvolalo zvláštní pocity. Do očí jí vyhrkly slzy. Severus se na ni podíval, a když zjistil, že pláče objal ji. Schoulila se mu v náručí a poslouchala tlukot jeho srdce.

„To nic, to přejde. Až se budete milovat příště, bolet to už nebude,“ řekl a hladil ji po vlasech.

„Děkuji… vám ...pane ...profesore…“ vyrážela ze sebe mezi vzlyky.

„Za co?“ nechápal Snape.

„Za všechno. Chtěla jsem, aby to bylo poprvé s vámi,“ přiznala.

„Vážně a proč?“

„Miluju vás.“

„Ale slečno Montyelová…“ chtěl Severus něco namítnout, ale Darja mu překryla dlaní ústa.

„Prosím, alespoň teď to nepokazte. Vím, že vy mne nemilujete, ale dnes to alespoň můžete předstírat. Zítra stejně odjíždím a už se asi nikdy neuvidíme. Chci si to vychutnat, nechci přemýšlet, co bude,“ řekla a schoulila se opět do jeho náruče.

„Dobrá, jak chcete,“ řekl Severus a opět ji hladil po vlasech.

*****

O dva měsíce později

Severus seděl ve sborovně spolu se svými kolegy, čekalo se na Brumbála. Tvrdil, že má pro ně nějaké překvapení a za boha nechtěl říct, o co se jedná.
Zatímco Severus uvažoval o tom, proč tu jsou, do místnosti vešel Brumbál a za ním drobná postava v hábitu. Přes hlavu měla kápi, a tak jí nebylo vidět do obličeje.

Kdo to je? A co tu chce? Pomyslel si Severus.

„Tak milí kolegové, dal jsem vám dnes vědět, aby jste tu byli všichni, protože se mi podařilo sehnat další posilu našeho profesorského sboru. Převezme po Severusovi lektvary,“ usmíval se Brumbál

„Moment, pane řediteli, a co budu dělat já? Doufám, že nemám výpověď„ozval se Snapeův nepříjemný hlas.

„Ne klid, Severusi, vy budete učit obranu proti černé magii,“ řekl Brumbál a Severus po něm hodil potěšený úšklebek.

Brumbál s úsměvem pokračoval : „A tady slečna bude místo vás učit lektvary.“

Osoba v plášti odhrnula kápi a Severus naprázdno polkl, když v té ženě, která před ním stála, poznal Darju Montyelovou. Ženu, o které se mu od jejich posledního setkání, stále zdály sny…

Konec