Po čem muži touží 6/2

 

Kapitola šestá "Návrat bumerangu" část druhá

24. srpna 2009 v 21:59 | ©Bellatrix |  Po čem muži touží

 

 

Harry se přiřítil do nebelvírské společenské místnosti a rychle vyběhl schody do ložnice sedmých ročníků. Byl stále ještě v příšerné náladě, kterou zapříčinila ta blonďatá arogantní stvůra ze sklepení. Věděl, že bylo zbytečné se tím vztekem takhle užírat, ale nedokázal s tím přestat. Kdykoliv někdo urazil jeho rodiče… on věděl, jak moc se pro něj obětovali… bylo to pro něj nesnesitelné.

 

Nenáviděl Malfoye celou svou duší, a i když se nestal Smrtijedem, on mu nikdy věřit nebude.

 

"Harry?" uslyšel náhle.

 

Mladík se otočil a uviděl Seamuse, který na něj udiveně zíral.

 

"C - co?" zeptal se Harry.

 

"Volám na tebe už dvě minuty," odpověděl Irčan. "Vypadáš naštvaně, tak jsem se ptal, co se stalo. Zase Snape?"

 

"Malfoy!" vztekal se Harry.

 

"Malfoy?"

 

"Ano. Potkal jsem ho ve sklepení, právě když jsem šel od Snapea. On a jeho ochranka mě zastavili a nechtěli mě nechat projít a potom… ten blbec, urazil mě a mou matku. Jak já ho nenávidím!"

 

*Ou! Malfoy je sice sexy, ale to z něho nedělá o nic menšího pitomce,* konstatoval Seamus.

 

"Vůbec ho neposlouchej," uklidňoval ho blonďák, pokládaje svou ruku na Harryho paži. Mohl cítit, jak je jeho spolužák napjatý, a začal ho masírovat. "Vždyť přece víš, jaký je. Přímo se vyžívá v tom, když někoho může trápit a urážet… zvláště tebe, ale všichni vědí, že už mu není co závidět. Nemá žádné právo dělat si legraci z tvých rodičů, když sám měl za rodiče Smrtijedy."

 

Pod pomalými, ale rozhodnými pohyby Seamusových rukou a jeho utěšujícími slovy začaly Harryho svaly relaxovat a všechen jeho vztek ho pomalu opouštěl.

 

To byla pravda. To, na co byl Draco vždy tak pyšný, bylo pryč. Nikdo mu už nemohl závidět. Tonksová zabila jeho otce v jedné z menších bitev a jeho matka skončila zavřená v Azkabanu poté, co se snažila obětovat život svého jediného syna, aby zachránila ten svůj. Draco s ní od té doby neudržoval žádný kontakt. Zbytek jeho rodiny byl po smrti, a tak zůstal Draco jediný žijící Malfoy. Majetek rodiny byl zabaven, a tak mladému Zmijozelovi nezbylo nic kromě toho mála, co měl uloženo ve svém osobním trezoru. I přes všechny tyto věci zůstal Malfoy Malfoyem - tedy povýšeným arogantním pitomcem, který ohrnoval svůj aristokratický nos snad úplně nad vším. Taková povaha mu ovšem vůbec nesloužila k tomu, aby získal nějaké nové kamarády, a tak se musel spokojit jen s věčnou přítomností jeho nohsledů Crabba a Goyla.

 

"Mmm, Seamusi, to je nádhera," vzdychal Harry, jak se druhému chlapci povedlo najít obzvláště ztuhlé místo.

 

Blonďák na vteřinu ztuhl, než pokračoval dál v masáži.

 

*Harry...*

 

Seamus cítil, jak mu zčervenaly tváře a zároveň ho udeřila vlna horka, která zaplavila celé jeho tělo. Zdálo se, že všechna jeho vařící se krev se najednou začala přemisťovat směrem dolů… k jeho tříslům.

 

*Mmmmmm.*

 

Harry byl teď tak uvolněný, že si nevšiml změny chování svého spolužáka. Soustředit se byl pro něj nadlidský výkon a myšlenky druhého chlapce vůbec nevnímal.

 

*On je tak nádherný,* vzdychal Ir, prohlížeje si tmavovlasého mladíka, který doslova roztával pod jeho zručnými prsty. *Harry.*

 

Seamus klouzal svýma rukama v jemných tazích až na Harryho paže. Sklonil hlavu ke svému příteli, po kterém tak moc toužil, a zabořil svou tvář do ohybu jeho krku. Lačně nasál jeho jedinečnou vůni a něžně políbil jemnou zlatavou pokožku.

 

Harry byl jako ve snách, ze kterých se ale rychle probudil, když uslyšel Seamusovu otázku: "Harry? Jaký máš názor na muže… kterým se líbí… jiní muži?"